Založit webové stránky nebo eShop
 

Hrušovanský historický kalendář
 
 
 
                                                                                    Hrušovanský historický kalendář...
 
 
                 
                            Hrušovanský historický kalendář 05
 
 
 
              1595-       Z tohoto roku pochází smírčí kříž ve tvaru kříže z bílého vápence jeden  metr vysoký.
                      Je nejstarší zachovalou památkou v obci.
                              Byl v Hrušovanech rychtářem Toman Wildner
 
1695 –   Hrušovanští si stěžovali na svoji vrchnost Leopolda Gräntzera        
                    z Gräntzenbachu u královského tribunálu v Brně. Ohledně sekání trávy v zahradách, kácení
                      lesa, prodeje pozemků.
                      Starostou byl Jiří Hauzar.
1715 –   Židlochovská vrchnost budovala novou silnici z Hrušovan do Židlochovic. Byl
                    vykoupen dům na dnešní ulici Masarykova č.77 a vozovka tudy vede dodnes.
 
1765 –   Obec zaplatila 3 088 rýnských na opravu kostela v Unkovicích.
                Rychtářem v obci byl Matěj Hausar.
 
1775 –   Rychtářem v obci byl Jiří Kelinbuer
 
1805 –    Do Hrušovan vstoupila 19. listopadu francouzská vojska. Při jejich příchodu shořelo
              v obci pět domů a několik stodol.
                Rychtářem byl Matěj Kromus
 
1815 –   Rychtářem byl Augustin Kromus
 
1825 –   Rychtářem byl Jan Jaroš
 
1825 –   Prováděno bylo katastrální měření (soupis všech pozemků za účelem
                         zdanění, vyměřovaného na základě čistého výnosu parcel).
 
1845 –    Byla tuhá zima a na jaře veliká povodeň. Od Hrušovan do Židlochovic bylo jedno jezero.
                Starostou byl Jakub Kelbl.
1865 –    Starostou byl pan Martin Klecl
 
1875 –   Obecní výbor se usnesl, že bude provedena úprava radnice – ve sklepě byla zřízena lednice
                a na dvoře studna s čerpadlem.
                Starostou byl pan Jakub Koníček
 
1885 –    Obecní výbor se rozhodoval, zda starý hřbitov rozšíří nebo postaví nový.
                    Nový hřbitov byl postaven až v roce 1891. Zbytky starého hřbitova zůstaly až do zahájení
                        výstavby železničního podjezdu (1936).
                        Starostou byl pan František Weis
 
1895 –    Oficiální název obce zněl Hrušovany u Židlochovic, jak dokládají úřední  listiny obce.
        V tomto roce byla dokončena místní železniční dráha (lokálka). Stavět se začala  na podzim
      roku 1894 za vydatného přispění židlochovického cukrovaru, který tak mohl přivážet surový
        cukr do hrušovanské rafinerie. Poslední cestující se svezli lokálkou v roce 1979, kdy byla
        ukončena osobní doprava. Původní trasa měla být ve směru Hrušovany – Židlochovice –
        Pohořelice. Pohořelice si ale zajistily změnu trasy na Vranovice – Pohořelice.
    V tomto školním roce navštěvovalo školu 207 žáků.
    Starostou byl František Doležal.
 
1905 –   Zemědělští dělníci zorganizovali na židlochovických statcích a dvorech šestidenní stávku
                za zvýšení mezd. Dělníci prosadili své požadavky a nové pracovní smlouvy byly podepsány
                na neutrální půdě na hrušovanské radnici.
                        V tomto roce byl starostou obce pan Jan Kelbl.
                        V tomto školním roce chodilo do místní školy 172 dětí.
       
1915 –    11.listopadu vypukl v budově cukerní rafinerie požár, který trval tři dny. Příčinou požáru byl
                výbuch v cukerním mlýně. Při požáru zahynul pan Jaromír Šotek, budova cukrovaru vyhořela
                do základu. 
                Ve školním roce 1915/1916 chodilo do školy 226 žáků. Učitel K. Melichar nacvičil s dětmi
        dětské představení „Krakonoš“ od V.B.Plumlovské. Čistý výnos tří představení 80 Kč byl
        věnován k válečným účelům.
       Starostou obce v tomto roce byl pan František Edler.
 
1925 –    Tělocvičná jednota Sokol zahájila před 120 lety první kinematografické promítání v nově
                vybudovaném kině Hvězda v sokolovně.
      Starostou obce byl v tomto roce Tomáš Kelbl
      V obci byla založena Církev československá husitská. V domě č.247 byl zřízen její farní úřad pro
        věřící ze židlochovicka a hustopečska.
      Ve školním roce 1925/26 chodilo do místní školy 166 žáků.
       Po tyfové nákaze zemřel 24.února spisovatel Alois Mrštík, bývalý učitel  zdejší školy.
        Starostou byl František Hulata.
 
1935 –    22. a 24. května se konal v sokolovně třídenní státní tělocvičný kurz, kterého se zúčastnilo
                90 účastníků. Cvičil zde i celý učitelský sbor místní školy.
                      Ve školním roce 1935/36 chodilo do místní školy 220 žáků.
      Započala stavba dvoukolejné trati a rozšíření stávajícího nádraží. Při jeho přístavbě se narazilo
       na slovanské pohřebiště.
                starostou obce byl František Hodovský (čp. 30)
 
1945 -     7.dubna podminovali němečtí železničáři rampu, hradlové zařízení, železniční podjezd a most
                k Vojkovicím .
              15.dubna odjížděly ze statku dva plně naložené formanské vozy majitele   statku pana Fische,
                který se za války přihlásil k německé národnosti a unikal před postupující Rudou armádou. 
 
1955 –    v tomto roce začala přístavba hřbitova v akci „Z“. Přístavba spočívala  v rozšíření hřbitovního místa, vybudování
                pitevny a skladu nářadí.
                                Byly postaveny budovy skladu mýdla – drogerie Jihlava, dnes ulice  Žižkova 
                                Byla provedena změna názvu TJ Sokol na TJ Tatran.
                                22.května cvičily děti za základní školy na I.celostátní spartakiádě  v Židlochovicích.      
                V sále sokolovny předvedly děti základní školy 17.prosince dětské  divadelní představení „Popelka“. Režíroval Emil Plavec.
                Do místní mateřské školy chodilo 69 dětí, místní základní školu  navštěvovalo v tomto roce 194 žáků. 
                Předsedou MNV byl zvolen pan Alois Vysloužil
 
 1965 -    24.dubna u příležitosti 20.výročí osvobození vystoupilo v sále  sokolovny pěvecké sdružení FOERSTER z Brna.
               1.července se přihnala nad obec prudká bouře se silnou vichřicí. Byla rozbita okna, střechy, polámány stromy a zničeny  
                vinohrady.
                Základní školu navštěvovalo 189 dětí. Mateřskou školu 49 dětí.
                Předsedou MNV byl v tomto roce p. Eduard Pospíšil
           
 1975 -    Byla dokončena rekonstrukce zasedací a obřadní síně MNV.
              16.června bylo otevřeno nově vybudované letní kino, které v tomto roce  navštívilo 23 600 diváků.
                V říjnu byl zahájen provoz v rekonstruované školní jídelně ve dvoře MNV.
                Základní školu navštěvovalo 189 dětí a mateřskou školu 90 dětí.
                Předsedou MNV byl p. Karel Kališ.
 1985 -   Byla dokončena rekonstrukce vozovky v ulicích Sušilova, Masarykova a Komenského. 
                Na školní budově byla dokončena oprava věžních  hodin. 
                Základní školu navštěvovalo 228 žáků.
                Mateřskou školu na Sídlišti navštěvovalo 64 dětí a mateřskou školu na  ulici Havlíčkova 79 dětí.
                Předsedou MNV byl pan Stanislav Pospíšil.
 
 1995 -   Do upravených prostor bývalých jeslí se v tomto roce přestěhovala místní  lidová knihovna.
                Mateřskou školu Sídliště navštěvovalo 57 dětí a na ulici Havlíčkova 50 dětí.
                Starostou obce byl pan Václav Kameník.
 
 
 
Hrušovanský historický kalendář 06
 
 
 1446 – Žaloval opat Jan Henika Jindřicha z Valdštejna ze 300 hř. gr., že jim drží klášterní ves Hrušovany s příslušenstvím. 
 
 1456 – Prodal Benedikt, opat a konvent kláštera žďárského, se svolením Jiřího z Kunštátu panský dvůr (dva lány a louku) 
              v Hrušovanech   patřící klášteru  poddaným: Hanušu Notušovi, Hanušu Cechmaistrovi, Langovi Matlovi a Mikuláši
              Harrerovi za třicet kop grošů a obyčejnou roční činži. 
 
 1496 – Hrušovany obdržely od krále Vladislava II odúmrť (obyvatelé mohli své statky a  ostatní pozůstalosti odkazovati svým  
              příbuzným)   „Za mnohé užitečné služby k hradu Špilberku“.
 1556 – Rychtářem v obci byl Vojta Duchku. Založena purkrechtní (účetní) kniha.
 
 1566–  Rychtářem v obci byl Urban Grimm.
 
 1576–  Převzal rychtářství v obci Štěpán Šebek .
 
 1606 – V této době patřily Hrušovany k olomouckému biskupství. Od tohoto roku již  žádná vrchnost nepotvrdila staré privilegia ani jim 
              nedala nová.
     V tomto roce byl v obci rychtářem Matouš Dršťka.
 
 1616 – Obec přešla spolu se žďárským klášterem do vlastnictví Ditrichštejnů. Kardinál Ditrichštejn se snažil provádět rychlou
               rekatolizaci nového panství.
       Rychtářem byl Ondřej Šebek.
 
 1626 – Rychtářem byl Hanzl Francl
 
 1636 – Rychtářem byl Ondřej Šťáva
 
 1646 – Daroval Jindřich Burian hrabě Žampach ves Hrušovany Eliášovi Wiesnerovi  z  Wienberka z vděčnosti, že jej zachránil před  
             Švédy po bitvě u Jankova
             Rychářem byl Jakub Hlaváč
 1656–  v Hrušovanech bylo 33 osedlých gruntů a 31 pustých.
 
 1666 – v tomto roce připadly Hrušovany Ferdinandu Grärntzerovi, který je přenechává   svému synovi Leopoldu Maxmiliánovi.
                             V obci bylo toho roku neobydleno 36 domů.
 
                1676 – v tu dobu žilo v Hrušovanech asi 352 obyvatel

 1696 – rychtářem byl Jiří Hausar

 1706 – Hrušovany patří židlochovickému panství, všechny pusté grunty byly obsazeny. Obec měla asi  380 obyvatel. 

              Rychtářem  se stal Jan Táborský.

 1716 – Rychtářem byl Havel Vrba

 1726 – v tomto roce byl znovu zvolen rychtářem Havel Vrba  

                1806 – Rychtářem v obci byl Ignác Studený

                 1816 – Rok tento byl neúrodný, nastala bída a hlad. 

                              Hrušovany obnovily spor  o obecní hranice s Vojkovicemi. Za zahradou T.Jaroše č.78 zmizelo  několik hraničníků  z  obecních 

                              hranic a v těchto místech byl z hrušovanského pole vojkovskými odorán pruh půdy 2,5 sáhů. Úřední komise rozhodla  po třech

                              letech osadit tři   nové mezníky  na původních hranicích obou obcí.      

                             Rychtářem byl v tomto roce Karel Fičar.

              1836 – 23.srpna vyhořely obě dvě strany obce od hospodářského dvora (dnešní autobus. nádraží) až  po radnici. Oheň vznikl v domě                                   č.46, zhořelo 39 domů a 8 stodol s obilím. Zahájena stavba železnice „Severní Ferdinandova dráha“ ve směru Vídeň – Brno.   

                             Rychtářem v tomto roce byl Jakub Kelbl.

 
1846 – Započala stavba silnice s pevným povrchem Hrušovany-Židlochovice.  
             V obci hořelo, oheň vznikl 8.května na ulici Hlavní č.65, vyhořely domy po obou stranách ulice až po č.76 a hospodu  č.1. mimo        dům č.16, kde posádka husarů  strhla vazbu domu. Nejen domy, ale i stodoly lehly popelem.
             Rychtářem byl Jakub Kelbl.
             V obci bylo 101 domů, 154 rodin a 643 obyvatel.
         
1856 – Rychtářem byl Vavřín Lancman z č.8.
 
1866 – do obce vtrhla pěchota Prusů a ubytovala se zde. Za mlýnem byl velký vojenský tábor a  skladiště. Obec utrpěla škodu 
              375  zlatých.
                                          Rychtářem byl Martin Klecl z č.20.
 
                           1876 – 17.července v 13.15 hodin zažili obyvatelé obce zemětřesení, které trvalo 5 vteřin.
                                         Starostou byl Jakub Koníček.
 
              1886 – Správci školy A.Trnkovi se 23.října narodila dcera Marie, významná brněnská sociální  pracovnice. Zakladatelka
                            okresnícchodborů Ochrany matek a dětí a lékařské poradny   pro matky a děti.Byla autorkou a spoluautorkou celé řady prací se
                            sociální a zdravotnickou tématikou. Byla také iniciatorkou oslav Svátku matek.
                            Poštovní úřad se stěhuje do domu pošmistra T.Danie (č.158). 
                            učitel A. Mrštík byl přeložen do nedalekých Těšan. Důvodem bylo  národnostní uvědomování obyvatel a boj proti germanizační  
                            činnosti správy cukrovaru.
                            V ulicích Hrušovan bylo postaveno osm petrolejových lamp pro pouliční  osvětlení.
                            Naproti škole v místě zvaném Trávníky bylo zřízeno školní hřiště.
                            Obecní zastupitelstvo rozhodlo postavit nový hřbitov. Stavba se uskutečnila  až o pět let později.
                            Starostou obce byl František Veis (č.11)
 
       1896 -  Při poště byla zřízena telegrafní stanice.
                    Theodor Schmidt získal koncesi k hostinské činnosti, kterou provozoval
                  v  domě č.1
                    nad celým okolím se 23.května v 15.30 hodin přihnala velká bouřka s průtrží
                   mračen a krupobitím.
                   místní školu navštěvovalo 202 dětí .
            starostou v obci byl František Doležal (č.14)
 
 
     1906 – skončil s úředem starosty Jan Kelbl a na jeho   místo nastoupil Augustin Jaroš, č.58.  
                   v obci bylo zavedeno elektrické osvětlení. 
                   obecní zastupitelstvo se usneslo rozbourati   kostnici na starém hřbitově a materiál  prodati ve veřejné dražbě. 
                  poprvé mlátil rolníkům obilí pan Prukl se svoji parní mlátičkou.
           místní školu navštěvovalo 200 žáků.                                                
           v cukrovaru byl založen nepolitický spolek cukrovarnických zřízenců, který hájil odborové zájmy zaměstnanců cukrovaru                   
                  obecní úřad v Hrušovanech souhlasil se žádostí vojkovického obecního úřadu  k výstavbě silnice III.třídy z Vojkovic do Hrušovan, 
                  Unkovic a Žabčic. 
                  obecní zastupitelstvo 10.září schválilo stanovy dobrovolných hasičů, které rovněž   30.září schválilo moravské místodržitelství a tím
                  byl založen v Hrušovanech Sbor dobrovolných hasičů. V letošním roce slaví 100.výročí svého založení.
 
     1916 – v tomto roce byl postavena nová budova hrušovanského cukrovaru. Na zakázku dr.Viktora Bauera navrhl světoznámý architekt  
                  Adolf Loos budovu budoucího závodu. K jeho stavbě bylo použito písku z tratí „Svobodný“ a štěrku z trati „Zadní díle“ od J.Prukla.
                  Cukrovar stavěl český stavitel Neděla a pracovalo zde 600 Srbů a Rusů.     
                  Zástupci starosty byli po dobu války J.Studený č.73 a J.Táborský č.56 
                  Školu navštěvovalo 236 dětí. 
                  J.Prukl kupuje pozemek u trati „Zadní díly“ a zřizuje zde  štěrkoviště a staví cementárnu  (dnes Kamena). 
                  Přičiněním starosty obce a řídícího školy byl učiněn základ k postavení pomníku padlým vojínům a sbírkou sebráno
                  bylo na fond 1000 K. Na pomník byla vyryta jména všech padlých za I.světové války z obce Hrušovany u Brna.
 
·                  1926 -  byl postaven domek pro obecního strážníka, v kterém byly i místnosti obecního chudobince. Domek stával na místě dnešní
                          mateřské školy na ulici Havlíčkové. 
                  Obecní rada 19.května rozhodla vyslat do Prahy deputaci ohledně jmenování obce Hrušovany městysem. Další zprávy o výsledku 
                                 nejsou známy.
                                 Starostou obce byl místní obchodník František Hulata (čp 8.).   
                   Místní školu navštěvovalo 175 dětí.
                                        
·                   1936 -  V době letních prázdnin byla vybudována přístavba  školní budovy. 
                  Byl dokončeno rozšíření železniční trati Brno – Bratislava na doukolejnou a  postaven podjezd v nynější podobě. Současně byl
                  zasypán třetí oblouk železničního mostu z bezpečnostních důvodů, ale název „U tří mostů“ používáme dodnes. 
                  Starostou obce byl František Hodovský, čp.30.
·             
TOPlist
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek